Nebezpečí sluneční erupce – obrovská sluneční skvrna o rozměrech Jupitera se otáčí směrem k Zemi
Potenciál obrovské sluneční erupce nasměrované na Zemi se jeví jako ohromný.
Pohled na viditelné slunce od SDO/HMI ukazuje zatím největší sluneční skvrnu slunečního cyklu 24 AR12192.
Skupina slunečních skvrn AR12192 zatímco se otáčí do našeho zorného pole, tak nadále roste co do velikosti i složitosti a stává se tak největší sluneční skvrnou současného slunečního cyklu, tj. cyklu 24 (SC24). Tento region už vyprodukoval četné erupce třídy C a M, včetně i erupce o síle X1.
Obrázek od NASA hlásí: Sluneční aktivita je momentálně vysoká. Během posledních 48 hodin vyprodukovala monstrózní sluneční skvrna AR2192 sérii sedmi sluneční erupcí třídy M se vzrůstající intenzitou. Erupce už 22. října překročily práh do pásma X s erupcí třídy X1. Solar Dynamics Observatory NASA už ve 14:30 UT zaznamenala extrémní ultrafialové záření z magnetického obalu této skvrny:
Je pozoruhodné, že zatím žádná z těchto explozí ještě nevyvrhla výrazný výron koronální hmoty směrem k Zemi. Účinek těchto erupcí spočíval převážně v ionizaci horní atmosféry Země, čímž způsobil série krátkodobých výpadků vysokofrekvenční komunikace. Takovýchto výpadků si mohli všimnout amatérští radisté, letci a námořníci.
Účinky na zemi by mohly v těchto dnech vzrůst. AR2192 má nestabilní magnetické pole ‚beta-gama-delta‘, které si hromadí energii k mohutné explozi, a aktivní region se zrovna natáčí směrem k Zemi. Předpověď NOAA odhaduje během příštích 24 hodin 65% šanci erupce třídy M a 20% šanci erupce X. Poplachy slunečních erupcí: textově, hlasově
AR2192 se utváří do největší sluneční skvrny za mnoho let. Její rozloha se teď blíží AR0486, tj. největší sluneční skvrně předchozího slunečního cyklu, která 30. října 2003 pokrývala 2610 miliontin povrchu slunečního disku. AR2192 v 0 UT pokrývala 2410 miliontin. (Děkujeme Geoffovi Chesterovi z US Naval Observatory za toto srovnání.)
Protože je ta sluneční skvrna tak obrovská, teď už má šířku planety Jupiter, tak si jí lidé začínají při západu slunce všímat, když je slunce trochu zacloněné mraky či mlhou. Pilot Brian Wittaker 21. října, když letěl v 36 000 stopách nad Resolute Nunavut v Kanadě to vyfotil:
„Fotka té obrovité sluneční skvrny nad Kanadskou Arktidou na mě udělala silný dojem,“ říká Wittaker. „Slunce ve skutečnosti dočasně jako by stoupalo kvůli naší relativně vysoké rychlosti podél 75 severní rovnoběžky! Všimněte si horního zeleného okraje.“
A niečo ešte k tomu odo mňa...